Rakouský Grossglockner by Rondo

Nekde jsem slysel, ze Grossglockner je neco jako Mekka motorkaru a ze kdo tam nebyl a jezdi jen po Cechach, tak nevi, co to je poradny jezdeni, nadherny vingle a dokonalej povrch silnic, kde nejsou zadny nastrahy v podobe der a zbytku sterku po zime. Na tenhle trip jsem se chystal uz delsi domu a jediny moje vyjezdy do ciziny byly zatim jenom na stranu Sumavy nasich jiznich sousedu, kde to je mimochodem taky super, ale chybej tam ty poradny kopce. Tak uz jen zbejvalo sehnat tu spravnou partu lidi, s kterou je to vzdycky lepsi, vymyslet termin, sehnat bydleni a vyrazit.

Nez jsem sam zacal neco poradne planovat, tak v breznu prisel muj kolega s tim, ze se nekdy v cervnu chystaj na Glockner, tak jestli nechci jet s nima. V tu chvili jsem zajasal a rikam si super, nebudu muset nic resit, vymejslet a jen se povezu v kolone a budu se mit fajn a bez starosti:). V tydle predstave jsem vydrzel az do 3 dnu pred planovanym odjezdem, kdy za mnou kolega prisel, ze je hnusne a ze pojedem pristi tejden. Uz jsme meli s Luckou zajisteny pojisteni, dovoleny atd., tak jsme to zrusili a prehodili na pristi tejden. Predpoved vypadala opravdu priserne, takze nam to ani nejak nevadilo. Den nato mi vola kolega, ze nakonec jedou! Tak jsem mu jen popral stesti, at si to uzijou, ze my pojedem ten tejden pristi. No a udelali jsme nakonec moc dobre – jak uz asi z okolnich fotek vidite. Jeste vecer pred planovanym odjezdem, kdy jsme uz s Luckou meli nabaleny brasny a pripravenou motorku, to vypadalo, ze pojedeme sami, ale ve ctvrt na 10 se mi ozval Jirka, ktery nasel muj inzerat na foru, ze zejtra rano vyrazej taky, a ze to dame dohromady – tak super.

Sraz jsme meli v 9:00 na benzince u Benesova, kam se mi povedlo dorazit s mensim zpozdenim, ale tech 10 minut se u tridenniho tripu jeste snad bere:) Z Benesova jsme uz odjizdeli v plny sestave, tedy: Jirka a Leontynka na BMW GS 1200, Dusan na Suzuki Burgman 650, Mirek na Suzuki Bandit 650S a ja s Luckou na Honde Hornet 900. V Cechach se jeste pocasi docela honilo a nevedeli jsme poradne, jak bude, ale predpoved na Rakousko byla vic nez pozitivni, a tak po 2 mensich sprskach jeste v CR jsme uz za hranicema meli krasne. Nase cesta vedla z Benesova klasicky na jih, pres Tabor, Cesky Budejovice, Dolni Dvoriste, na Linz, kde jsem chtel zastavit u Louise, kteryho jsme asi 2 hodiny hledali po meste, ale nakonec nasli:). Pak po dalnici A1 asi 70 km do Gmundenu, kde uz to zacinalo vypadat moc pekne. Podel krasnyho jezera Ebensee, kde jsme si dali u luxusniho hotylku kafe, jsme pak pokracovali na Bad Ischl, Bad Goisern a mestecko Gosau, pred kterym uz se konecne zacala sinice s nadhernym kobercem paradne vlnit a stoupat do kopce. Po projeti Gosau to ale zacal bejt zazitek. To jsem uz zacal i s nalozenou motorku a Luckou vzadu brousit botama o zem a sjizdet gumu az k okraji. Nadhera. Po asi 80 km super vinglu jsme dorazili do Bischofshofenu, kde jsme najeli opet na hlavni silnici a jeli smer Zell am See, kde jsme meli ja s Luckou zabookovany bydleni, a zbytek jel na blind, ze se nekde upichnou. Po opet lehcim hledani jsme nasli nase bydleni, ale bohuzel ostatni pokoje byly plny, ale pani domaci rada poradila, kde v okoli najdou bydleni. Takze uz po 30 minutach jsme vsichni byli ubytovany a sedeli v blizky hospode a cekali u piva na objednanej schnitzel. Spat jsme sli hodne brzo, pac jsme byli vsichni docela dead, a rano nas cekal vyjezd na Grossglockner.

Ranni probuzeni bylo do lehce zatazeny oblohy, z ktery obcas vysvitlo slunicko, a mokrejch silnic, ktery pomalu zacinaly osychat. Snidane u pani domaci byla bombasticka a v 9 jsme uz meli sraz pred "nasi" hospodou se zbytkem bandy. Vyrazili jsme pekne nalehko na slavnou Grossglockner Hochalpenstrasse. Po par zatackach jsme dojeli k mytnici, kde se plati 18 eur za den, a vyrazili do kopce. Nedalo se zatim jet moc vostre, protoze silnice byla jeste mokra, ale aspon byl cas pekne koukat kolem. Musim rict, ze silnice je suprove udelana. I kdyz tam poustej i autobusu plny duchodcu, tak je po trase hromada mist, kde se da auto nebo bus bez problemu predjet. Zanedlouho jsme uz byli nahore, kde jsme byli zatim jeste dost v mracich, takze toho moc videt nebylo. Tak jsme dali par klasickejch fotek s pozadim krasny bily mlhy a vyrazili po dlazdeny silnicce na Edelweisspitze (2571 m n. m.). Tam jsme si dali kafe a pak to prislo. Obloha se najednou uplne roztrhala a bylo paradne modro. Chvili jsme se opalovali a pak jsme vyrazili po uz nadherne suchy silnici smerem na Kaiser-Franz-Josephs-Höhe, kde je stale ubyvajici ledovec a paradni vyhled na Grossglockner. Chvili jsme tam pobyli, a protoze nam uz pekelne krucelo v brise, tak jsme se vypravili stejnou cestou zase zpet do Zell am See na jidlo. A pak nas cekala cesta na Krimmelsky vodopady. No, musim uznat, ze Grossglockner Hochalpenstrasse absolutne nezklamala. Od chvile, kdy byl povrch suchej, se jelo naprosto nadherne, a i kdyz byl mistama provoz trosku hustejsi, tak jsem si to naramne uzival, az jsem znovu dal pokourit botam vo asfalt:). V Zell am See jsme jen narychlo skocili do klasickyho mekace a padili smerem k vodopadum. Cesta tam byla nic moc – klasicky placani pres vesnice, kde jsme malem cestou usnuli, ale teda vodopady staly za to. Mlha z vody uplne vsude, nadherne cista voda a hlavne teplo a slunicko. Nemelo to chybu. Jirka s Leontynkou, Dusan a Mirek si sli dat svoje obvykly kaficko a ja s Luckou jsme vyrazili dal do kopcu po silnici c. 165 smerem na Zell am Ziller. Po zaplaceni myta 4 eur zacal ten pravej moto raj. Zadny auta, nakladakum a busum vjezd zakaznej, nadherna silnice loukama a lesama s krasnejma a prehlednejma vinglama. No nevahal jsem ani minutu a uz jsem Hornetovi nakladal a opet daval kour botam:). Dorazili jsme do Zell am Ziller, kde jsme se, protoze uz bylo docela pozde, otocili a razili stejnou cestou zpatky. Vecer jsme uz meli zase srazek v hospode se zbytkem bandy, kde jsme byli jediny hosti, ale zato obsluha byla super. Cisnik se vyzival ve Falcovi, a tak nam tam predvadel slusny karaoke a strasne si chtel povidat o fotbale a hokeji, a samorejme znal Jardu Jagra:)

Posledni den naseho vyletu jsme se probudili do krasnyho dne a fakt nam bylo lito, ze nas uz ceka cesta domu. Rano jsme jeste chvili postavali a cca v 10 hodin jsme vyrazili stejnou cestou zpet. Zastavka byla v mestecku St. Martin am Tennengebirge, kde se konala nejaka konska prehlidka, no vlastne jsme nikdo moc nepochopili, o co jde, ale byla tam hromada vystrojenejch koni a lidi v krojich:) Pak cesta opet pres zatacky ke Gosau, kolem Ebensee, pres Gmunden a po dalnici na Linz. Tady jsme trosku zmenili cestu a jeli jsme na Studanky a Vyssi Brod, kde neni takovej provoz a cesta podel reky je preci jen lepsi nez ta hlavni s kamionama vytizena pres Dolni Dvoriste. V Rozmberku jsme se zastavili na pozdni obed, kterej byl teda naprosto prisernej. Bohuzel uz nevim, jak se knajpa jmenovala, ale je tesne za mostem, kdyz se jedem smerem na Krumlov po pravy strane a tvari se strasne jako bikers hospoda. Nikdy vice a nikomu to hnusny jidlo nedoporucuju. No pak uz jen cesta smerem na Prahu po klasicky a precpany E55, kde krute vyhraval Dusan se svym polepenym Burgmanem pripominajicim decentne policejni nalepky, takze auta litala pred nim mistama skoro az do skarpy a cesta byla hned lepsi:) Pak uz jen na benzince u Benesova rozlouceni, podekovani vsem za super vylet a posledni foto od dvou stamgastu mistni benzinky:)

Musim rict, ze to byl opravdu super vylet, melo to jen jednu vadu a to, ze bych tam zustal klidne tejden a jezdil a jezdil. Parta byla super, pocasi vyslo bezchybne a nikomu se nic nestalo, takze super trip:)