Otevřít panel přihlášení
sdílej
Rozhovor s Pavlem Korychem
Napsal uživatel Markétka    Sobota, 29 Listopad 2008 21:30   

Nedávno jsme Vám přinesli rozhovor s Robertem Rosenbergem a teď pro Vás máme rozhovor další. Tentokrát je to z trošku jiného soudku. Vyzpovídali jsme kaskadéra a pohodovýho človíčka jménem Pavel Korych. No, vyzpovídali... To vlastně není to pravé slovo. Bylo to trošku jinak.

 

text: Mája

foto: Kumbajz 


S Pavlem jsem se na setkání domlouvala po telefonu. Vlastně to bylo přes Kubu z ČMN. S Pavlem se zná a tak mi slíbil, že mi pomůže rozhovor zařídit. Když jsem takhle jednou byla v redakci a Kuba si na to vzpomněl, zvedl telefon a Pavlovi zavolal. Předal mi ho k telefonu a během pár vteřin jsme se domluvili na jedno odpoledne, že bychom se mohli sejít a že si ještě upřesníme kdy a kde. Pavel už po telefonu působil jako milej pohodář a srandista a tak jsem se na to začala opravdu těšit.

Nakonec jsme se dohodli, že s Kubou dorazíme k Pavlovi do garáže. Sice jsme trošku bloudili a měli jsme malé zpozdění, ale dorazili jsme a to je důležité. Já jsem byla vybavena nejen papírem se seznamem otázek, z nichž jsem většinu stejně měla spíš v hlavě než že bych plánovala je číst (ale jistota je jistota a skleroza je skleroza). A taky jsem s sebou měla od Meggy půjčený diktafon. Rozhovor jsem nikdy předtím nedělala (teda když nebudu počítat když jsem na základce zpovídala jednoho řidiče autobusu a pak selata v prasečinci, ale to jsou zas jiné historky a raději bych je moc nerozebírala) a tak jsem vlastně vůbec nevěděla, co mě čeká.

V garáži byl kromě Pavla taky Přéma a tak bylo o srandu opravdu postaráno. Kluci mě celou dobu zahrnovali výbornými hláškami.  Od Pavla jsem se ale dozvěděla, že nemá rád diktafony a ve finále jsme se dohodli, že pro něj bude lepší, když mu ty otázky pošlu mejlem. Takže asi tak dopadlo moje vyzpovídávání. Otázky i diktafon zůstali po celou dobu mé návštěvy v garáži pěkně schované v tašce. Možná si řeknete, že to jsem tam vlastně ani nemusela jezdit. Jenomže já jsem moc ráda, že jsem tam byla. Fakt jsem se bavila. Některé hlášky z garáže jsou zcela nepublikovatelné a jak říkali kluci: "Co se děje v garáži musí v garáži taky zůstat..." Ale něco málo prozradím a oni se na mě určitě zlobit nebudou... Teda, doufám... ;-)

Měla jsem v garáži možnost prohlédnout si nejenom jejich stroje (několikrát GSX-R, pokaždé trošku jinak), polemizovali jsme nad zadním kolem jednoho z nich, které bylo připraveno na jízdu po kolejích (škoda, že to nemám nikde vyfocené, to byste pak teprve pochopili, o čem to mluvím), dozvěděla jsem se o Přémově kole vyráběném na zakázku (tentokrát mluvím o bicyklu v hodnotě asi 2000 Kč :-)), probrali jsme i některé akce a neakce našich oblíbených pánů policistů a Kuba dostal bojový úkol v podobě jisté reportáže (víc prozrazovat nebudu, kdyby se do ní přece jen někdy pustil a objevila se v ČMN... Navíc to je jedna z věcí, které by opravdu měli zůstat v té garáži). Taky jsem byla svědkem přidělávání cvičící hrazdy, vyprávění o různých zážitcích z Číny i jiných krajů, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí a hlavně a především jsem se fakt nasmála.  Kluci také smotali... no, co má být v garáži, má být v garáži, že... :-D

Bohužel jsme se nemohli zdržet příliš dlouho, ale i tak moje návštěva stála za to. Jsem moc ráda, že jsem oba kluky poznala, Pavla a Přému, a doufám, že se s nima zase někdy setkám.

A jak to vlasntě dopadlo s tím rozhovorem? Otázky jsem poslala opravdu mejlíkem a Pavel si našel čas mi na ně odpovědět. Tady  Vám je předávám tak, jak mi je Pavel poslal. Takže čtěte, ať se o něm něco dozvíte...

Tak to vezměme od začátku, narodil jsi se, pak jsi chvíli tahal za sebou klikovku a pak tě někdo posadil na motorku, jak to bylo tenkrát, kdo tě na motorku poprvé posadil, táta? A co na to mamka? Jak probíhali tvoje začátky a jaká byla tvá první motorka?

V 6ti letech se mě můj táta zeptal..chceš motokáru nebo motorku. Jak jsem odpověděl asi víš. Postavil terénního fichtla a na tom jsem  začal o víkendech jezdit po lese hned za Prahou. Mamka byla v pohodě…

Jak jsi přišel ke stuntridingu?

To mi bylo něco kolem 16ti let. V té době jsem dráždil Simsona a ten samý rok byl první SFD. V Českých Budějovicích. Tak tam to vše začalo…

Na čem teď jezdíš?

Už 5let jsem věrný značce SUZUKI,mam dvě GSX-R 1000 K3

Jak často trénuješ a co děláš přes zimu, kdy je na silnicích spousta bílého nesmyslu, na kterém se skvěle lyžuje?

Bohužel moc často netrénuju. Jdu se svést tak v průměru jednou, dvakrát za 14.dní...je to hodně o financích a volným času, kterého mi moc nezbývá. A když je zima a mam čas, tak jsem většinou zalezlej v garáži a ladím stroje

Jak to vidíš s budoucností tohoto sportu? Zdá se mi, že zde chybí silnější podpora.


To máš pravdu. Jsme v ČR. Tady nikdy žádná podpora, jako např. v Maďarsku nebude a je to velká škoda, protože je tu spousta lidí, kteří na to mají, ale nejdou do toho z tohoto důvodu…

A jaký je tvůj názor na to, že páni poslanci jízdu po zadním vyhodnotili jako nezvládnutí motocyklu?

K tomu fakt nevím co dodat…jsou to hovada

Jezdíš ve volném čase jen tak na vyjížďky na motorce nebo se raději odreaguješ úplně jinak? Jak?


Tak to vůbec. Na silnici mě dlouho nikdo nevytáhl a ani nevytáhne. Nemam důvěru k ostatním účastníkům silničního provozu,takže když je čas a chuť se jít svést, nakládám motorky na vozejk a jedu na letiště……

A co jízda se spolujezdkyní? Jaké to je, když za tebou sedí někdo, za koho máš jako řidič relativně zodpovědnost a pohráváš si přitom s motorkou?


Důležité je nejprve si věřit sám a být přesvědčen že prvek který budu předvádět umím,pak musíš věřit spolujezdci (aby se třeba nelekl a nepustil se)a pak musím věřit technice se kterou jezdím. Na následky kdyby se něco nepovedlo je lepší nemyslet, raději dělat vše proto, aby se nic špatného nestalo.

Kdo ti vymýšlí jednotlivé prvky?
 
Já sám nebo společně s kámošem v garáži. Pak je tady taky youtube.com, kde je nespočet inspirací…

A kdo hodnotí to, jak je provádíš? Kouká na tebe někdo a říká ti, co ještě vylepšit a tak nebo si to natáčíš a pak hodnotíš sám?

Tak i tak a někdy i nijak

Koukáš zpětně na svoje vystoupení, aby sis je zhodnotil a vylepšil do budoucna?

Když mi někdo natočí na kameru moje vystoupení, určitě se na něj rád podívám a pokud je  v něm dobrý záběr, jsem schopen si ho pustit i desetkrát. Nejvíc mě na tom baví, když na videu vidím a slyším co to dělá s lidmi.

Inspiruješ se někdy prvky jiných kaskadérů, filmovými scénami nebo něčím takovým…?

Můj idol byl vždycky Kewin Karmichael

Jaký byl pro tebe nejhorší moment v průběhu tréninku nebo vystoupení?

Nejhorší bylo, když jsem dvakrát po sobě, hned na začátku vystoupení zahodil motorku a stala se nepojízdnou. Od té doby mam dvě.

A co zranění? Jaká sis způsobil a co bylo nejhorší?

Nejhorší byly zpřetrhaný vazy v rameni. Jinak naraženin, odřenin a spálenin byla a je hromada

A který kousek z těch, které předvádíš, ti dal nejvíc zabrat, než ses ho naučil?

Každopádně to byla kolečka po zadním.

Svezeš někdy někoho, kdo není trénovaný a zvyklý na podobné kousky?

Dělám to velice nerad, ale občas na to dojde. Třeba přeje-li si to organizátor akce, tak pak vozíme lidi z publika kteří mají zájem. Jeden má 100kilo, druhá má pantofle ale stejně chce svést, další se drží tak pevně že nemůžu dejchat apod. Navíc, tady platí pravidlo-musíš věřit spolujezdci. Nevíš kdo se v jaký okamžik zachová. Sklouznutí chodidel ze stupaček je běžná věc a to co to udělá s motorkou je věc zajímavá……

Co servis stroje? Děláš si na motorce všechno sám nebo „na to máš lidi“?

Bohužel. Negry nemám. Vše až na nějaké drobnosti, např.svařování hliníku, si dělám sám.

Jaké všechny speciální úpravy tvoje motorka podstoupila?

Motokrosová řidítka, padáky, hrazda, změna sekundárního převodu, přídavná zadní brzda-je pod páčkou spojky, podsedadlový rám je ze železa.

Kde je možné tě vidět?

Momentálně budu asi v garáži, přes den mě můžete potkat ve žlutém náklaďáku mercedes a večer zase v garáži. O příští sezoně toho zatím moc nevím, sponzoři a akce jsou v jednání.

Jaké máš rady pro motorkářky a motorkáře, kteří by se stuntem chtěli začít?

Musíte opravdu chtít a musí vás to bavit, opravdu bavit.

A co tomu všemu říkají tvoji blízcí?

Díky bohu mi fandí. Někdo tvrdí že jsem blázen, jiný že jsem mimozemšťan, ale všichni jsou lidi který mam rád, takže mi to od nich lichotí.

Máš na závěr nějaký vzkaz pro motorkáře a motorkářky z webu jednastopa.com?

Jelikož sezona 2008 už skončila a doufám že pro většinu z vás dobře, přeju vám všem pro sezonu 2009 hodně šťastných kilometrů v sedle svého motocyklu.



Takže asi tak... Pavlovi moc děkuju nejen za odpovědi na všechny mé otázky, ale především za možnost pobýt u něj v garáži. Doufám, že se zase někdy někde uvidíme. Taky děkuju Kubovi, že mě tam vzal, a Přémovi, že přispěl k vysmáté náladě... ;-)

                                                                         Mája
 
Další parádní fotky nadjete TADY 
Komentáře (0)Add Comment
Napiš komentář
 
 
menší | větší
 

busy