Otevřít panel přihlášení
sdílej
slovensko 2007
Napsal uživatel Mája a Dave    Pondělí, 23 Červenec 2007 13:40   

 

 

thumb_pict0025.jpgthumb_liptovska_mara.jpg

 

 Slovensko

 

30.6.-8.7.2007


 

Sobota, 30.6.

            Věci už máme sbalené, ale ještě čekáme, až dorazí potenciální kupec na naší starou VFR 750. Kolem desáté doráží a někdy zhruba po jedenácté si odváží „naší“ VeFeRku. Dave ještě naposledy „zapláče“ a rozloučí se se svou „milenkou“ a pak už nezbývá, než doladit poslední detaily, sbalit ještě posledních pár věcí, nandat všechny tři kufry a navrch ještě karibabky a stativ a tím přeměnit naší červenou VFR 800 na takový malý tank. Pak už vyrážíme na cestu: já (Mája), Dave a VeFeRka. Proti všem normálním úvahám nasedáme však každý jinam. Dave na VeFerku, já bohužel do Fabie. Musíme ji ještě před dovolenou odvézt k Davemu do práce. A tak se těch pár kilometrů statečně peru s pedály auta ve svých kanadách a v duchu nadávám na páčku, kterou se sedadlo posouvá dozadu a o kterou neustále brnkám botou, jelikož mám sedadlo nejvíc vpředu, abych vůbec dosáhla.

            V Nymburce ale konečně „odkládáme“ Fábinku a já konečně přesedám na motorku. Dovolená může začít. thumb_pict0014.jpgPro dobrý start zamíříme do kempu v Poděbradech, samozřejmě né kvůli ubytování, ale na obídek. Spokojeně napapaní a řádně nacpaní vyrážíme pak směr Slovensko. Jedeme před Hradec Králové, Vysoké Mýto, Olomouc a Vsetín. Náš původní plán byl dojet ještě dnes někam za hranice a pak najít príma kemp, ale nad námi se honí mračna a déšť s námi hraje hru na honěnou,  při které občas přemýšlím, kdo koho vlastně honí. V duchu děkujeme benzínkám, které nám díky své střeše poskytují dočasné působiště. Na jedné z benzínek jsme povečeřeli bagetky a hodný pan pumpař nám poradil, že nedaleko je docela fajn kemp za obcí Hovězí. thumb_pict0020.jpgA tak jsme vyrazili tímto směrem. Kemp vypadá přívětivě, ale představa stavění stanu v deštíku a na mokré půdě není nikterak lákavá, proto nakonec neodoláme nabídce šéfa kempu a vezmeme zavděk malou chatkou, kde je jen palanda, maličký stolek a asi 4m2 prostoru. Kromě nás chatu obývá ještě několik osminohých potvůrek, které ale Dave statečně zdolá. Vlastně moc nemá na výběr, jelikož by mě jinak asi do chatky nedostal. Za chatku za 230 Kč na noc jsem ale opravdu vděční, stejně jako za krásné prostředí, nedaleký jez i dobré sociální zázemí kempu.

 

Neděle, 1.7.

thumb_pict0003.jpg            Ráno spokojeně vyspinkaní a odpočatí opouštíme kemp kolem osmé hodiny. Míříme k hranicím, kde sice ukážeme občanky, ale nikdo po nás ani nechce, abychom si sundali helmy, takže během minutky odjíždíme pryč. V Púchově se stavujeme na návštěvu u příbuzenstva, které jsme viděli před dvěma lety naposledy, takže teď přece jen nějakou dobu pobudeme a vypráví se co to jde. Odtud ale odpoledne míříme přes Rajec na Liptovskou Maru. Cestou se stavujeme v motorestu na pozdní obídek, kolem čtvrté hodiny. thumb_pict0044.jpgV Liptovském Mikuláši pak chvíli pátráme kudy do nějakého kempu, ale pak zamíříme směrem na Litpovský Trnovec, kolem termálního aquaparku Tatralandia a ubytováváme se v kempu nedaleko. Čekali jsme nějaké směrovky jako bývají u nás, ale jediná cedule byla až ta těsně před kempem.


thumb_pict0048.jpg           Po ubytování ještě musíme na nákup něčeho k jídlu do Kauflandu a pak vyrážíme na obhlídku okolí. Bez těch kufrů se s lehkou motorkou jede už mnohem líp, což samozřejmě oceňuje hlavě Dave jakožto řidič. Projíždíme krásné zatáčky směrem k termálům Bešeňová. Pak se ale už přece jen vracíme zpět, v kempu ukuchtíme večeři a ještě se stíháme seznámit s Honzou a Světlanou, kteří jsou ze Znojma a do kempu dorazili na své GSX.

thumb_pict0006.jpg thumb_pict0018.jpg thumb_pict0030.jpg thumb_pict0012.jpg

            Večer jdeme obhlídnout pláž. Obdivujeme západ slunce, plachetnice a jiné lodičky. Jen litujeme, že jsme foťák nechali ve stanu.

 

Pondělí, 2.7.

            thumb_pict0047.jpgDnes jsme chtěli vyrazit do Tatralandie, ale mě nebylo nějak dobře, tak jsme to odložili na další den. Místo toho jsme vyrazili do Liptovského Mikuláše sehnat chybějící pojistku na zásuvku, kterou jsme zapojovali v pátek před cestou. Na náměstí nás upoutala krásná fontána, která nás překvapila svou originalitou a také tím, že se v ní běžně cachtaly děti. Neodoláme a ochutnáváme také výbornou zmrzlinu.

            Odpoledne jezdíme po okolí, některé cesty jsou polorozbité a nikam nevedou, ale to jsou hlavně ty malé. Mimo jiné míříme také na Oravskou přehradu. Až na pár vyfrézovaných míst je to parádní cesta hezkými zatáčkami a v jednom místě také krásnou výhlídkou na Maru a celé okolí. U informační mapy mě pobavila skutečnost, že je tam hora nesoucí název Malá Kopa, která však měří ještě více, než naše výsostná Sněžka. No jo, Slováci to holt mají s těma horama trošku jinak.

            Honza se Světlanou ale mají nějaký problém s motorkou a tak místo nějakého ježdění po okolí chvíli shání servis a poté nechávají svojí motoráčku v Liptovském Mikuláši a doufají, že se jim zase brzo v pořádku vrátí.

thumb_pict0031.jpg            Večer posedíme s Honzou a Světlanou v hospůdce v kempu, po chvíli se k nám připojují ještě dva kluci. Přijeli vlakem, jsou z Prahy a po chvíli povídání zjistíme, že si půjčili od kamaráda stan, ale onen dobrý kamarád jim zatajil, jakou má stan barvu – a tak tito dva, Richie a Bohi, obývají zářivě růžové iglů. Tak je to jasné, už jim  nikdo neřekne jinak než bukvice z Prahy. Nemáme nic proti jinak orientovaným jedincům, ale tito dva, orientovaní vyloženě na ženské, protože jejich cílem cesty bylo právě balení roštěnek, se stávají nekonečným terčem různých vtipů. Nesou to ale statečně a s humorem.

            V noci nás bohužel navštíví nemalý vítr a bouřka, takže někteří dokonce chytají stany. Ten náš se sice prohýbá a pěkně to s ním mává, ale vydrží.

 

Úterý, 3.7.

tatralandia_pohled.jpg            Dopoledne je poměrně ošklivo a zataženo, ale pak se to vyjasňuje a přichází krásné sluníčko a teploty ideální pro koupání.. Vyrážíme do Tatralandie – termální bazény o teplotě až 38 stupňů, spousta tobogánů, výřivky, bublinky a spousta podobných blbinek. Rozhodně si to užíváme. Nejvíc se nám líbí jeden z tobogánů, na kterém je hodně zatáček a tak si od nás vyslouží pojmenování „motorkářský tobogán“. Ten sjíždíme mnohokrát.

            Večer se vracíme utahaní ale spokojení. Na vstup do Tatralandie si připravte 490 slovenských korunek za osobu, ale stojí to za to. Vedle je ještě westernové městečko, tam jsme sice nebyli, ale Pražské bukvice nás informují o tom, že to bylo super. Ještě večer zvládáme pár her air hokeje a fotbálku.

 

Středa, 4.7.

            V noci opět pršelo a ráno nevypadá nic moc, ale odpoledne už vyrážíme na výlet. Světla a Honza už mají zpátky svou motoráčku a tak společně vyrážíme na vyjížďku. Také se rozhodneme navštívit jeskyně, ale přicházíme pozdě. Sice je ještě před poslední prohlídkou, ale na placeném parkovišti se dozvídáme, že se musí vyšlapat asi 20minut k jeskyním, což už bychom nestihli. Podobně jsme na tom u lanovky na Jasné, stihli bychom vyjet nahoru, ale dolů už bychom museli po svých.

thumb_pict0010.jpg            Světlana si vzpomene, že pán v servisu jim povídal něco o vodopádech, které jsou někde v okolí, bohužel si nepamatují kde. Zamíříme tedy do Liptovského Mikuláše do infocentra, kde nám poradí. Pak už vyrážíme a musíme říct, že vodopády stojí za to. Naštěstí k nim je volný vstup, takže tady nemáme problémy s příjezdem po nějaké zavíračce nebo tak něco.

            Po příjezdu zjišťujeme se Dave vydává do sprchy a mezitím se vedle nás ubytovává ve svém stanu další kolega motorkář. Ota, pocházející z Roždalovic, přijíždí sice sám, ale večer se k nám na chvíli také přidává. Opět hrajeme fotbálek a hokej a parádně se bavíme. Richie náš večer baví různými historkami a vtipy.

Sonny nás informuje o tom, že je v Čechách fakt ošklivo, leje a nikomu se nechce vyrazit někam na cestu. Čekali jsme, že za námi ve čtvrtek dorazí někteří členové VFR clubu, ale počasí nám nějak nepřeje.

 

 

Čtvrtek, 5.7.

            Dopoledne nám Sonny posílá zprávu, že se definitivně rozhodli nedorazit. A tak jedinými členy původně plánované společné dovolené VFR clubu zůstáváme já, Dave a naše Veferka.

thumb_pict0002.jpg            Počasí sice není ideální, je zataženo a každou chvíli hrozí déšť, přesto se vydáváme výlet. Já, Dave, Světlana a Honza vyrážíme nejprve do Demänovské ledové jeskyně, kterou jsme včera prošvihli. Zážitek je to zajímavý, přesto jsme čekali přece jen o trošku víc. Poplatek 300Kč za focení nás odradil od toho, abychom vevnitř fotili. Popravdě řečeno, ještě že jsme ty peníze za to nedali, prohlídka byla fajn, ale zas tolik úchvatných fotek bychom odtamtud nedonesly. Po jeskyni vyrážíme na lanovku na Světlé. thumb_pict0006_1.jpgPočasí se vyjasňuje a tak se těšíme na krásný výhled. Motorky necháváme dole na parkovišti a vyjíždíme lanovkou.  Fascinuje nás stezka vedoucí přímo pod lanovkou, na které jsou stopy po pneumatikách kol. thumb_pict0034.jpgDost náročný terén. Marně přemýšlíme, jak tohle někdo může sjíždět a všichni ti, kteří to skutečně sjíždí mají náš obdiv. Čím víc se blížíme k vrcholu, tím víc se na nás počasí mračí. Nahoře jemně mrholí a vzhledem k tomu, že jsme nejspíš vjeli přímo do mraku, tak toho moc nevidíme. Vklouzneme do hospůdky a jen tak tak ještě ulovíme poslední volný stolek. thumb_pict0025_1.jpgPoobědváme, i když tak trošku s vysokohorskou přirážkou, z plastových talířků a plastovými příbory. Pak se vracíme dolů. Během jízdy proti nám jedou lanovkou nahoru někteří nadšenci s koly. Bohužel však žádný nejede pod lanovkou dolů, rádi bychom to viděli.


thumb_pict0044_1.jpg            A vzhledem k tomu, že všude možně potkáváme po okolí celou dobu billboardy a reklamy lákající na První letní bobovou dráhu na Slovensku, vydáváme se jí obhlídnout. Honza ji i testuje. Líbí se nám to, ale potíž je v tom, že je tam zrovna parta s malými dětmi. Některá děcka se docela bojí a tak hodně brzdí, čímž pak ale brzdí i všechny za nimi.

            Závěrem dnešní vyjížďky chceme ještě Honzovi a Světlaně ukázat tu vyhlídku, co jsme objevili cestou na Oravskou přehradu. Nakonec se to ale ukáže jako špatně načasovaný výlet. Když jedeme tam, užíváme si parádní zatáčky, ale když už jsme téměř u vyhlídky, začíná pršet. Z vyhlídky tedy jedeme dolů z kopce v zatáčkách jen pomalu a co chvíli utíráme plexi na helmách. Do kempu se vracíme trošku promočení.

            Večer usedáme v jedné z kempových hospůdek. Volíme jinou než předtím, tahle je trošku víc v závětří. A tak sice sedíme venku, ale neprší na nás ani nefouká. Honza a Světlana se statečně učí hrát s námi kanastu.

 

Pátek, 6.7.

            Nebe se na nás od rána mračí, ale prší jen občas. Potíž je spíš v tom, že fouká nepříjemný vítr. Nakonec volíme stejnou hospůdku jako včera, ve které se příjemně ukrýváme téměř celý den. V okolí je sice ještě spoustu zajímavých míst, mimo jiné jsme chtěli vyjet do Vysokých Tater, ale nakonec se usneseme na tom, že se sem jistě ještě někdy vydáme, takže tu spoustu zajímavých míst obhlídneme příště. Pro tentokrát strávíme celý den u kanasty, což sice možná nezní příliš zajímavě, ale opak je pravdou. Bavíme se výborně a celý den „zápasíme“ holky versus kluci. První „set“ vyhrávají kluci, ve druhém jim to statečně vracíme já a Světlana. Třetí však už mají jasně pod palcem naše drahé polovičky a tak musíme bohužel přiznat, že tentokrát jsme to dost projeli.

 

Sobota, 7.7.

thumb_pict0001_1.jpg            Vydáváme se zpátky směrem k naší krásné republice. Ačkoliv nám počasí nepřálo úplně ideálně, na cestu už nám zase krásně svítí sluníčko. Ráno sbalíme stany a vydáváme se všichni čtyři na cestu. thumb_pict0002_1.jpgPřed Púchovem se rozdělujeme, každá míříme někam jinak. My se přes Púchov vydáváme na hranice a odtud přes Kroměříž do Litomyšle. Tady se na noc ubydlíme na místním internátě, který slouží přes léto víceméně jako hotel. Za 560Kč na noc dostaneme dvoulůžkový pokoj s vlastní koupelnou. Tedy, kdybych bydlela na intru, tak takový by se mi fakt líbil. Je to tam celé nově udělané a vypadá to tam parádně.

 

Neděle, 8.7.

            Je čas vyrazit bohužel zase k domovu. Na cestu nám svítí sluníčko, je krásně a tak se jede dobře. Domů dorážíme kolem druhé, ale přece jen bychom nejraději ještě pobyli někde na dovolené. Utěšuje nás ale myšlenka, že snad brzo vyrazíme do Rakouska a Itálie.

 

 

            Ačkoliv počasí během dovolené nebylo úplně ideální, jezdili jsme vlastně každá den kromě pátku. Viděli jsme spoustu krásných míst, užili jsme si spoustu zábavy a máme krásné zážitky a vzpomínky. Dovolená byla parádní a to nejen díky místu a motorce, ale co se mě týká, tak hlavně díky společnosti. Musím poděkovat svému úžasnému broučkovi, díky němuž jsou i deštivé dny prozářené láskou a smíchem. Už se těším, až vyrazíme na další „rodinnou dovolenou“ – tedy naše trojčlenná rodinka – Dave, já a Veferka.

 thumb_pict0001.jpgthumb_pict0005.jpg thumb_clipboard01.jpg

text: Mája
foto a korekce: Dave

Pokud i Vy máte svůj cestopis, který byste rádi zveřejnili, neváhejte a zašlete nám ho i s fotkami na adresu: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript  

 

Komentáře (0)Add Comment
Napiš komentář
 
 
menší | větší
 

busy